Doktorské odpoledne.

Tak jsme měli dneska na programu doktory. Já oční ve Zruči a Luboš kontrolu u fyzioterapeuta ve Vlašimi.
Začalo to báječně - nenastartovali jsme auto.Ještě, že máme dobré přátele, kteří nám auto přivezli až pod nos.
Mé oko stále při starém, nic tam nemám, ale jelikož mi v něm sestřička naměřila vyšší tlak, svedlo se to na to. (Pro nezasvěcené - před měsícem jsem se píchla o palmu - juku. Dva dny to bolelo, slzelo, pak dobrý. A ted asi 14dní mám pocit, že mám něco v oku. Něc o jako chloupek.) Příští týden na přeměření.  At se na mě paní doktor nezlobí, ale nevěřím tomu ani za mák. S vysokým tlakem v očích se léčím už asi 8 let a v životě mě oko od tlaku nebolelo,tím je právě galukom nebezpečný, že se neprojevuje. Takže asi chca nechca budu muset do Kolína, kam jezdím právě s tím glaukomem. Uvidíme. Je to otravné.
Alespon jsem si ve Vlašimi za odměnu koupila obyč. bavlněné bílé tričko a mikinu do práce(teplou).Před pár lety bych si rozhodně koupila bílou. Ale to jsem nepracovala v obchodě:))

Vše ve slevě! Tatkovi jsem koupila alespon boxery, babičce krásnou smetanovou kabelku(už k narozkám) a malýmu americkýmu buclíkovi šáteček.

Šáteček teda ve slevě nebyl a konečně jsem pochopila, proč se paní v sekáči tak divila, že omdlévám při pohledu na cenu čepičky. 60Kč za sekáčovou miminkovskou čapku mi přišlo jako šokující.A to byly kousky tedy jako nové.Dneska jsem to pochopila. Každej! Moje mikina byla levnější než ty čepičky, které jsem prohlížela. Navíc byly všechny pro Texas už teplé a nebo příliš barevné.

Dášo, je to český výrobek, žádná Čína (pro Mika)!!!! Ovšem humorné mi připadají ty nápisy, co?