Luboš udělal bramborovou kaši k sekané, tak jsem po obědě zadělala na koblihy a šla jsem si dát šlofíčka.
Koblihy byly pokusné, dostal se ke mě recetp na "koblihy do trouby". Tak vyzkoušet se má kde co, že?
Výsledek vidíte.
Do koblížků daleko jak do Bratislavy. Na chuť moc dobré, ale v podstatě jsou to plněné vdolky. Takže příště vdolky - je to mín práce a efekt stejný.
Zbytek odpoledne jsem strávila u televize s vyšíváním v ruce. V půl 6 si taťka vzpomněl, že bychom si mohli otevřít večer lahvinku, tak jsem šla udělat nějakou rychlovku. V 6 bylo hotovo.
Tak nevím. V podstatě umím dost improvizovat co se jídla týká, jsem i rychlá a přitom když má přijít návštěva, div že si neberu na přípravu dovolenou. Už bych se mohla poučit a neblbnout.
1 komentář:
Vypadá to všechno krásně, hned mám tradičně hlad! Koblížky ale koblížkovatě vypadají, takže kdybys nám tady nenapsala, že byly spíš vdolkovité, nic bychom nepoznali. A ty zobky jednohubky bych si taky hned dala. Mňam! Taky jdu něco rychle dát na talíř, jdem si pustit nějaký film.
Pa
Okomentovat