Týden před....

Tak s cukrovím jsem definitivně skončila, dneska jsem zas něco málo uklízela a taky jsem opět upekla tu bleskovou tvarohovou vánočku.
Umyla jsem lednici a vyzdobila jí poetickými pohledy, které jsem si koupila. Některé už mám z loňska, na příbuzenstvo nelze spoléhat:o))
Včera jsem si cvičně odházela sníh -celý dvůr, kus zahrady a část silnice aby se vůbec dostal s autem domů. Tak mám v rukou asi pár metráků sněhu. Podle předpovědi mě to čeká ještě zítra znovu.
Pokud v tomhle počasí člověk nemusí jezdit autem, tak je to krása. To si tak představím jak sedím u kachláků ve staré roubence, která je obložená dřevem a jenom přikládám, popíjím svařák, peču domácí chleba a něco sladkého, voní frantík, o jé.....
Stejně mám pocit, že jsem se narodila ve špatném století. Miluju skanzeny. Jenže pravda je taková, že pokud bych chtěla žít chudě, musím nejdřív zbohatnout. To jsou paradoxy, co?Ale je to tak. Roubenka je drahá záležitost.

Zítra mi přijede taky kamarád, co mi trošku začaroval  v září žaludek. Myslím, že ho využiji znovu, poslední dobou opět začíná zlobit ...
Taky nějak nevím, co vařit. Dochází mi inspirace. Zítra asi udělám gulášovku, at se Luboš poměje.:o)