Žleby

Zámek Žleby v zimním kabátě vypadá úchvatně.

Adventní prohlídka zámku nebyla nic moc. Z průvodkyně bych snad za chvíli začala taky koktat, něco tak příšerného jsme ještě nezažili. Slova "například, tedy, vlastně" používala v každé větě několikrát, zamotávala se do toho jak moucha do pavučiny, chvílemi jí docházela slova a navíc měla hlásek jako konipásek, takže v druhém koutě místnosti jí nebylo slyšet vůbec. Možná lepší.

Nejlepší byl závěr - kuchyně a ochutnávka jídel.
Před kuchyní nás uvítal šlechtic v dobovém oblečení a kuchyň byla krásná, jen byla chyba, že nerozdělali nikde oheň, jistě by to bylo útulnějí.
Byla tady jedna kuchtička a dvě pomocnice, to byla hned jiná káva. Mluvila, zpívala, vtipná, patrně to byla členka nějakého divadelního souboru. Ta měla vést prohlídku, to by bylo jistě zábavnější.
Dostali jsme ochutnat kubu, jáhlovou kaši i cukroví.
Krásné bylo, že cukroví bylo uložené v prádelních koších vystlaných plátnem. Škoda, že se nesmělo nikde fotit.

Jak je vidět, i přes zimu a vítr, pořád je mi do smíchu....
A takhle jsme parkovali, mysleli jsme, že jsem tady sami. Pak se zjistilo, že je jenom každý líný na krok a tudíž parkují všichni přímo pod hradem.

Cestou domů jsme se stavili v Čáslavi pro chleba a taky mi Luboš koupil dvě čepice. Vždycky si to nakonec rozmyslím a říkám si, že čepici nepotřebuju. Tak už na mě došlo, hned jsem jednu "debilku" narazila, vítr byl šílený.
Navštívili jsme taky výstavu keramiky a pak už hajdy domů, pokračovat v pečení cukroví.