To vám bylo dobrodružství! Celkem 3x jsme projeli Průhonicemi, zaparkovat se nám nepodařilo. Všude bylo tzv. "přepražíno" aneb pražák kam se podíváš. Ještě jsem se dodatečně dozvěděla, že tam dopoledne probíhal nějaký závod v běhu, tak asi i proto.
Tak jsme to vzdali, ale po dálnici se nám zpět nechtělo, tak jsem to vzali všelijak po staré. Zastavili jsme mimo jiné v Mnichovicích, abychom se podívali, kam to ten Mikeš chodil na pouť:o)
Další zastávka byla v Jevanech, chtěla jsem se podívat na bývalou chatu naší již zesnulé tety. Jaké bylo mé překvapení, když jsem uviděla pouze základy a zpustlou parcelu.Bylo mi strašně. Ne, že bych litovala tu chatu (i když nebyla špatná, byla to pravá chata), ale vybavilo se mi všechno možné. Viděla jsem tetu jak nám nandavá k obědu opečené nové brambory a řízky, které dělala zásadně z krkovice a mě (jako dítěti) nechutnali :o), jak teta přendává v té minikuchyňce jídlo do minikastrůlků, jak běžím do sklepa strejdovi pro pivo, jak sedíme všichni už s Dášou a Šárkou na terase v proutěných křeslech, která slouží do dnes. Taky jsem viděla ty krásné i když jedovaté náprstníky, kterých bylo pod smrky plno a v několika barvách, strejdovu starou škodovku pod přístřeškem, no prostě....., maceup vzal za své!
Pak jsme se taky poprvé podívali do Ledečka, jenom jsme projížděli, ale je tam moc hezky. Celá cesta byla pastva pro oči, jsem ráda, že jsme se vyhnuli té dálnici. Všude kvetou stromy a keře všech možných druhů, je to krása. U jednoho lesíka jsme zastavili a natrhali pár větví k velikonoční výzdobě.
Dokonce i s potomky:o)
Závěrečná zastávka byla v Sázavě v cukrárně, kde jsme doplnili energii. Od čeho je dieta? Od toho aby se porušovala. A proto...
Doma jsem si musela místo večeře dát mátový čaj. To je samá zelenina, a pak si já husa dám čokoládový dortík! Ale to byla nutná nervová vzpruha po těch Jevanech.
Doma jsem pak ještě ozdobila to větvoví, ale bez obarvených vajíček to ještě není ono:o)
Žádné komentáře:
Okomentovat