Prvním z adventních svátků byl 30 listopad. Byl to svátek sv. Ondřeje. O tomto svatém se moc písemností nedochovalo. Ví se o něm jen tolik, že byl apoštolem bratra sv. Petra. Narodil se v Betsaidě na břehu Galilejského jezera v Palestině. Ondřej zcela určitě ale není jeho pravé jméno, jelikož to byl žid. O jeho pravém jméně se ale žádná písemnost nedochovala. Ondřej se i se svým bratrem Šimonem, věnoval zprvu rybaření, později se stal učedníkem Jana Křtitele, kam přivedl i svého bratra a ještě později se stal jedním z učedníku Ježíše Krista. Po ukřižování Ježíše působil v Rumunsku, Rusku, Skotsku, Řecku, a pravděpodobně i v Gruzii a na Balkáně kde kázal evangelium. Na Balkáně byl později mučen a podle legendy byl ukřižován v řeckém městě Patras v Acháji na kříži ve tvaru X. Tento kříž se podle něj nazývá svatoondřejský. Svatý Ondřej je patronem nevěst, sedláků rybářů a obchodníků s rybami, řezníků, horníků, provazníků a nosičů vody. Umělci Ondřeje nejčastěji zobrazují jako starého muže s dlouhými bílými vlasy a vousy, s knihou evangelií v pravici, opírajícího se o kříž ve tvaru X, na němž byl podle legendy umučen. Nebo je zobrazován s rybářskou sítí. 30.11. v den jednoho z dvanácti apoštolů býval dnem věštění, který se dnes spíše spojuje se Štědrým dnem. V každém kraji bývaly však jiné zvyky. Jedním ze zvyků bývalo, že svobodná děvčata klepávala o půlnoci na dveře kurníku a pokud se z kurníku ozval kohout, bylo to znamení, že se dívka do roka vdá. Ozvala-li se ale slepice, znamenalo to, že se dívka ještě rok nevdá. Jinde zase dívky v tento den lily olovo. To se roztavilo na lžíci nad plamenem svíčky a lilo se přes klíč, jehož zuby znázorňovaly tvar kříže do studené vody. Ze vzniklých tvarů se věštilo, zda nastávající bude štíhlý, silný, malý, velký nebo také jakého bude řemesla, či bude-li bohatý, nebo naopak chudý. Podoba ženicha se hledávala i na rybníce ve vysekané díře ledu, kde stíny ukazovaly svým tvarem zjev nastávajícího. K známým ondřejským tradicím patří třesení bezem při kterém se odříkávala říkanka:
Třesu, třesu bez, ozvi se mi pes, kde můj milý dnes Třesu, třesu tímto plotem, všecí svatí mým životem. Kde je můj milý dnes, ať mně tam zaštěkne pes. Kterým směrem se pak pes ozval, tím směrem se měla dívka vdát. Ozval - li se místo psa kohout, znamenalo to, že se děvče vdá mimo svou vesnici nebo město.
Žádné komentáře:
Okomentovat