Taky máte satelit?

A taky měníte??? My taky, takže jsme s tím křápem někam prostě dojet museli. Vyhrál Benešov, alespon se v rámci dovolené někam podívám.
Udělali jsme si nakonec hezký výlet, projeli ještě pár hezkých vesniček.
V Benešově jsme nejen nakupovali, ale také fotili:-)

V Kostelci n Č. Lesy

V pondělí jsem měla pracovní pohovor v Kostelci, Luboš měl volno, tak jsme společně. Prošli jsme si zase po čase město a objeveli poměrně novou věc - krásnou kavárnu.
Rozhodně doporučuji navštívit, je to krása.

Poznáte odkud jsou fotky?

Už na mě jde asi zima,

protože se mi chce být v kuchyni :-)
V pondělí jsem dostala od bývalé tchýně cuketu, rybíz a marmelády. Buchtu z cukety babička neznala, tak jsem jí zapůjčila nejen recepty, ale ještě k večeru donesla ochutnat i buchtu.
Jelikož šel manžel druhý den do práce na celodenní šichtu, upekla jsem ještě slaný koláč.
Druhý den jsem musela zpracovat rybíz, tudíž přišel na řadu kynutý rybízový koláč.

Asi jsem toho měla málo, dostala jsem chut na italský chleba chudých - focaccia. Tak zas vezmu do práce, už jsou objednaní kamarádi na výkrm :-)

MARKYTA - hodila srp do žita!

Nevím, jestli se tahle kytka skutečně jmenuje Markyta, ale naše teta Mařka (rodinné pojmenování)
z Černovic to tak vždycky říkala. Vůně je nenahraditelná a jakmile jí vidím a cítím, chci do Černovic. Jako malá a mladá holka jsem tam trávila vždycky nějaký ten týden prázdnin. Ať už u zmiňované tety nebo s rodiči ve vypůjčené chatičce nebo u známých... Léto mám prostě spojené s tímhle malým městečkem na vysočině.
Tak nám dneska doma prostě voní Černovice :-)

Letní osvěžení v Poděbradech

Ráj pro děti a pro mě :-) Lepší než někde u vody, kde je hlava na hlavě, což nesnáším. V Poděbradech v parku je umělý potůček, stromy, chládek. Tady bych si uměla představit jak strávit tyhle horké dny. Pěkně deku, posezení pod stromem, pro pizzu, pití i zmrzlinu je to co by kamenem.... a pěkné porácháníčko.

Konečně trochu slušné sezení na náš dvoreček...

Krátká dovolená

Švagr přijel na dovolenou do Čech a část trávil s námi. Chtěl nás vzít někam na pár dnů, vypadnout z reality...
Tak jsem vypracovala asi 4 různé itineráře a nakonec zvýtěžilo České Švýcarsko. Loni se nám to nějak zvrtlo, respektive jsem si spíš zvrtla kotník, takže se nekonala ani Pravčická brána, ani žádná jiná přírodní zajímavost. Letos jsme to napravili. Bydleli jsme stejně jako loni u Sviráků v Srbské Kamenici a bylo to báječné.
 pohled na Srbskou Kamenici z místní vyhlídky

Pravčická brána

Soutěsky

Růžová zahrada - Děčín - zámek

Skanzen Zubrnice

O bože, jak je krásně v Čechách. Ne, že bych se nechtěla ještě jednou vykoupat v moři, ale kdyby šlo jet alespon jednou do měsíce tak na 3 dny do takových hezkých míst jako byla tahle, stačilo by mi to.

Roudnice nad Labem

Černovice

Dneska mě nabudilo vycházející slunce a teplo, měla jsem chut si tak lehnout mezi kopretiny na louce. Vyslovila jsem před svým mužem nahlas, že bych jela do Černovic a ejhle, řekl KLIDNĚ... A tak jsme jeli. Poobědvali jsme skromně - zapečený květák a už jsme byli v autě. Neprozřetelně jsme si vzali náš novější fotooaparát abychom se s ním konečně naučili fotit. Nepoučili jsme se z Podhájské, kde nás zlobil. Tak tentokrát ani nezlobil, rovnou prostě nefungoval. Takže fotka jedinná a šlus.
Vyfotila jsem akorát čápy na komíně ve Věžné, jako dítě jsem se nemohla dočkat, jestli budou nebo nebudou. Tak tentokrát byli, i když už dávno nemají komín, ale stožár na stejném místě jako býval kdysi komín.

V Černovicích začalo pršet jen jsme dorazili, ale naštěstí jen drobně a krátce. V oboře bylo krásně, ale místo kopretin to vypadalo na padnutí mezi kaluže :-) Moc mokro. Procházku jsme si udělali docela dlouhou, tam je totiž pořád kde chodit po hezkých místech.
I místní hřbitov jsme navštívili, alespon svíčky zapálit...
A rozhodně jsem nemohla přijet domů bez lučního kvítí.

Cestou zpátky jsme se zastavili v Pacově v místní pizzerii na tomatovou polévku, kterou tady mají vynikající.

Úklid mě holt čekal až večer, když si dělám přes den výletky...

Žralok - zatím ve vývinu...:-)

Amarylis

Tak takhle se u nás má asi špatně, že vyhnala už 5. květ...

Všechno je jinak

Tak jsem si vzpomněla na to pořekadlo  - "když chceš pobavit Pánaboha, něco si naplánuj..."
Nebo taky rčení - dopadli jak sedláci u Chlumce a podobně.
Danička zkrátka nepřiletěla. Sebralo mě to dost důkladně, tak manžel byl asi podruhé v životě akční - nařídil dát do sbalené tašky ještě osušky, župany a plavky a ve 4 ráno v sobotu jsme místo do Frankfurtu vyrazili na Slovensko do Podhajské. Trochu rozptýlit myšlenky, jinak bych se asi ubrečela.

Asi v půl 12 jsme se už ráchali v horké vodě. Krása. A tady jsme se ubytovali - penzion Prima.

Cestou zpět jsme udělali delší zastávku v Bratislavě. Je krásná a oproti Praze o dost klidnější.

Den matek...

Jahelník

Tak zas po dlouhé době přidám jeden recept. Předesílám že fotografii jsem si vypůjčila, našla jsem takovou, která je úplně přesná. Moje fotka se pranic nevyvedla.

20 dkg jáhel
20 dkg sušených švestek
3 vejce
9 dkg cukru
2 lžíce másla
špetka skořice
špetka soli
strouhanka na vysypání

Jáhly propereme vroucí vodou, dáme do kastrolu a zalijeme 7dcl horkého mléka a přidáme lžíci másla. Vaříme 20 minut. Necháme mírně vychladnout.
Utřeme žloutky s cukrem. Z bílků se špetkou soli uděláme sníh.
Švestky namočíme asi na 30 minut do vody, scedíme a pokrájíme na kousky.(já namáčím už večer a do rumu - nic necedím, pěkně si ho natáhnou...)
Uvařenou kaši promícháme se žloutky s cukrem, přidáme skořici, pak opatrně vmícháme sníh.
Do vymazané a vysypané misky dáme vrstvu kaše, poklademe švestkami a znovu vrstvu kaše. Zapékáme v troubě cca 45minut. Asi na 160 stupnů.
Hotový jahelník můžeme pocukrovat moučkovým cukrem.

Nenálada...

Po měsíci bez vlastního počítače jsem nějak bez chuti a nápadu. Díky tomu výpadku jsem přišla o některé fotky, recepty připravené k vytištění atd. Jsem líná něco někde hledat, znovu instalovat, nemám svůj oblíbený program na fotky, prostě....

Jediné, čím momentálně žiju, je přílet naší malé Američanky. Doufáme, že se vše podaří a 20. 5. si jí přivezeme domů. Držte nám všichni palce!

Nedělní výlet na Pernštejn

Počasí bylo teda šílené, ale co naplat, pondělí bylo už zase pro Luboše pracovní, tak jsme zdolali i mírné sněžení:-)

Velikonoční cukrovíčko

Květná neděle

Podle tradice se dneska světí větvičky a zdobí domácnosti. Posvěcené nemáme, ale zdobili jsme...

"PRODLOUŽENÁ..."

 Měli jsme plánovanou návštěvu za naší babičkou, která je na tom už lépe, nicméně pořád o francouzských holích. Tak jeďte kvůli hodince (déle babička ted nevydrží, je unavená) 85 km. Vymysleli jsme proto tzv prodlouženou, vzali jsme to ještě do Hlinska, pak na hrob v Sobiňově a přes Chotěboř a Ledeč n. Sázavou zpět domů. Počasí bylo bohužel dost hrozné, vítr, ale déšť se sněhem se naštěstí spustil až někde za Ledčí, takže jsme ani nezmokli.

V Hlinsku - Betlémě probíhala právě velikonoční výstava.