A zase to jídlo!

Mám nějaké kuchařské dny. Nestačilo mi, že jsme odpoledne konečně vynadali šicí stroj a  ušili nový závěs do ložnice, pospravili co bylo třeba. Ještě jsem si zadělala na houstičky.

 

A zatímco se pekla druhá várka, udělala jsem rychlou večeři co dům dal.Zbytky klobásy, hermelínu, k tomu mražená zelenina z místní sámošky, posypané nivou a pórkem. K tomu teplá houstička..... No já jen ochutnala, myslím, že i z pohledu na ně mám o pár deka zase navíc.

Luboš byl tak naladěn když je viděl, že jsme si při míchání zeleniny ještě hodili i škrpálem na oblíbenou muziku, co právě hráli v rádiu. Taková normální rodinka...:o))

Čekáme návštěvu!

Jelikož Luboš je už delší dobu mimo společenské dění a ještě to tak nejmíň týden bude, rozhodla se skála přijít k Mohamedovi:o)). Srozumitelně řečeno: nekonalo se už dlouho žádné posezení v místním pivovaru u kvasnicového piva značky Hubertus s našimi přáteli, tudíž se přátelé dohodli, koupili pivko v lahvích a dorazili k nám na návštěvu.
Včera jsem večer lovila v receptech co bych tak rychlého malého udělala. A našla jsem.

 

Je to moc velká dobrota v podstatě z ničeho. Recept jsem jako vždy upravila k obrazu svému. Takže pouze listové těsto potřené vajíčkem, čertovskou omáčkou (psali kečup), pak plátek klobásy, zasypat sýrem a ozdobit proužkem olivy. Toť veškerá práce.

Jelikož Péťa většinou nejí nic jiného než maso a zeleninu, pro všechny případy jsem mu tedy udělala ještě jeden klobásový talířek.

A zatím co jsem tvořila tyhle věci, kynulo mi těsto na švestkový koláč a buchty.

Tak to bylo poměrně plodné páteční odpoledne ne?Ale důležité je to, že všem moc chutnalo.

 

Tak jsme byli

po půl roce zase v kině.

Opět v Benešově. Já vím, že už je tenhle film stará vesta, ale pro nás z "vidlákova"...
V květnu jsme prošvihli ve Vlašimi hodinu, ted 13. jsme měli tu blokádu zad, tak to vyšlo až na potřetí.

Ale stálo to za to. Jaká úleva a pohlazení po duši! Český film, navíc od Poledňákové a jako bonus pro mě - konečně film bez Vilhelmové, Gaislerové a Lišky. Už mám na ty ksichty alergii.

 

Potěšila mě i Kamila Magálová, je mi trochu podobná!:o))

Líbilo se to moc i Lubošovi a dokonce mě celou dobu v kině držel za ruku. A vůbec byl nějaký rozšafný, tak jsem ho za odměnu vzala na večeři.:o))

Kam na výlet...

..Jak děti ze školy vyšly, Kája nejvíc pospíchal. Ale teta kovářka byla před kovárnou a volala:"Kájo, pojď sem! Já nemohla pro popelec, moc mne nohy bolí, pojď, dám ti vdolek s hruškovým povidlím, syrečkem sypaný, smetanou kapaný a vezmu si štipec popelce od tebe!"

Ale Kája uháněl a v běhu volal:"Já, teta, nemám kdy, líhnou se nám housata!"

Kovářka zavrtěla nedůvěřivě hlavou:"Že by už? To není ani možná! To kluk na roztopáč smejšlí a mne, starou osobu, má za blázna. No, počkej, jen co uvidím hajnou!"

............................................

Vtom vcházel tatínek. Kája dobře hádal. Klooboukem sestřel si popelec, šátkem maminka. Jen on měl neporušený.

 

Dáša s buclem tady ještě nejsou, ale příprava musí být. Tak mi ta dnešní popeleční středa  už po několikáté připoměla Káju Maříka. A našla jsem tuhle restauraci. O cukrárně v Mníšku vím, prý dokonce vyhlášená, tak ted dokonce i restaurace. Tak co říkáš Dášo, děda půjde s buclem do cukrošky a my si dáme nějaký ten "pondělníček", ne?

www.hostinec-u-kaji.cz

Všehochuť

Tak mé plány na dnešní den byly prosté. Budu se válet u televize a proložím to knihou a PC. Udělám něco malého k jídlu. V pátek odpoledne už jsem k tomu přidala to, že asi zkusím obílit ty nové štuky okolo okna v koupelně a v chodbě, kde už to konečně vypadá, že je suché. Nicméně jsem chtěla ráno zůstat v posteli jak jen to půjde.
Tak vstávala jsem před 8hod. Museli jsme dojet pro injekce, které pan doktor č.2 napsal včera Lubošovi na ta nemohoucí záda. Málem ho vyrazil z ordinace, když slyšel, že hodlá jít v pondělí do práce. No nic. Tak jsem dojeli do Zruče, obě lékárny zavřené. Každej. Museli jsme tudíž na Vlašim, tam se na druhý pokus zadařilo. Dokonce jsem nakoupila i nějaké jiné věci jako např. čaj na můj žaludek a čaj pro bucla - lesní jahody.
Ještě jsme to vzali do Lidlu, Luboš měl původně počkat v autě, ale belhal se se mnou, protože mi chtěl něco koupit k Valentýnovi, na kterého jsme úplně zapoměli. Měli jsme naplánované kino ve Vlašimi, ale to samozřejmě padlo díky zádům.
Vybrala jsem si tulipány i když Luboš preferoval růže. Jenže moje zkušenosti s růžema jsou dost mizerné, druhý den prostě" klopí hlavu smutkem". Tulipánky jsou krásné a jelikož tu nemáme žádné valné vedro, je šance, že vydrží alespon tak tři dny.

 

Když jsme přijeli, museli jsme si dát kafe, protože jsem ho ráno vynechali. Než jsem uklidila nákup, umyla nádobí, ustlala atd., bylo půl 1, tak jsem Lubošovi ohřála buřtguláš a šla jsem na to bílení. Docela se zadařilo.Pak jsem ještě upekla rychlobuchtu - Dášo díky za inspiraci. Ve 3 došlo na oběd pro mě(kuřecí s rajčaty a bazalkou) a pak už konečně byla ta televize - "Druhá nebo první"(Stepmom). Dášo doporučuju pro Caro, jestli to ještě neviděla.

K večeři jsem udělala lívance, vyčetla jsem někde recept na lívance z kysané smetany s práškem do pečiva, asi to je něco jako ty americké snídanové. Není to špatné, ale klasika je klasika.

Tohle je tzv. taťkův lívanec. Tedy jeden z jeho asi šesti. Já měla dva maličký bez marmeládky a bez šlehačky.Ach jo.
Tak jdu pověsit druhou várku prádla. A mám pocit, že zas tak moc "líná" sobota to nebyla.

Gulášek od paní Jarky

TROUBOVÝ GULÁŠ
1 až 1,5 kg masa (hovězí nebo vepřové) nakrájet na kostky
3 až 4 velké cibule nakrájet na drobno
5 stroužků česneku nasekat
2 lžičky gulášového koření
3 lžičky sladké papriky
1 lžička pálivé papriky
3 polévkové lžíce solamylu
2 kostky masoxu
1 rajčatový protlak
sůl podle chuti
0,75 až 1 litr vody
Podle chuti můžeme přidat čerstvou papriku,kozí rohy nebo feferony.
Vše vložíme do pekáče přiklopíme a dáme do trouby vyhřáté na 250 stupňů.
Pečeme hodinu (vepřové) až hodinu a půl(hovězí)

V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ NEOTEVÍRÁME NEMÍCHÁME A UŽ VŮBEC
NEČUMÍME DOVNITŘ

Dobrou chuť.

Aby bylo jasno!

Kdyby si snad někdo myslel, že při té vší pakárně nám někdo vozil jídlo z obecní vývařovny, tak to prrrrr!
Středa - pečené kuře(sežrali řemeslníci)
Čtvrtek - opečená jitrnice, nakládané zelí + chleba (sežrali zedníci)
Pátek - sekaná
Sobota - zbyla sekaná!!!!! Jupí!
Neděle -halušky s anglickou,balkánským sýrem a zelím
Pondělí - špagety, k večeři palačinky
Úterý - zbylé těstoviny, k večeři smažená vajíčka - viz foto

Ještě jsem zapoměla napsat, že Lubošova záda vydržela úplně všechno v pohodě.
Dneska šel první den do práce a vrátil se už v poledne - záda. Tak má prodlouženou dovolenou, zítra lékař. V pondělí musí být OK, šéf jede na hory s dětma, nikdo jiný nemůže zastupovat.  Prostě abychom té radosti neměli zase moc.....

OKNA

Už je to uděláno, už je to hotovo....

...ani náhodou. Ale pravda je, že  všechno to důležité je zmáknuté. Bylo to překrásné a bylo toho dost!
Nemá asi cenu  popisovat detailně co a jak. Zkráceně - bylo to takové asi 80% stěhování. A domnívám se, že není v domácnosti věc, kterou bych tak 2x neměla v ruce.
Vzpomenula jsem na Terezu a její špajz - museli jsme rozebrat oba regály aby se dostali bez problémů k oknům.
Mrzí mě, že to člověk nemůže stejně vše udělat načisto. Dáši pokoj je například stále bez úprav a úklidu, tam to vůbec neschne, jsou tam příliš vymrzlé zdi, protože se tam běžně netopí. Stejně tam chybí jeden parapet, mistr tesař se utnul. Stejně tak s jedním oknem, to je naštěstí to v mezipatře, tam netrefili míru, takže se čeká na nové. Přátelé - každej!!!
Kolem všech oken se to bude muset bílit ještě nejméně 1x, ale to už Luboš slíbil udělat štětcem tak aby nenadělal. Hlavní je, že se podařilo bez větších problémů vytapetovat a položit koberec.
Jinak měl někdo pocit, že toho je málo, tak v průběhu všech prací se ještě přihodilo pár drobností. Například se ucpal záchod hned po první várce řemesnlníků, patrně tam hodili něco, co tam nepatřilo, upadla nám zadní stěna u kuchynské linky(a prozatím je stále upadlá) a upadl kohoutek - ramínko(příliš železitá voda rozežere)  u umyvadla.
Včera jsem si objednala dvě nové garnyže do ložnice a do kuchyně a chodby nové záclony - krátké! Konečně mám parapety na kytky! Hurééééé(ala Caroline)!
Na dnešek jsme poprvé spali zase ve svých postelích a ne v tom provizoriu v obýváku. I když nevím co bychom dělali, kdyby jsme neměli ten obývák v patře. Jak to dělají jiní, nevím. Každopádně přidám pár fotek aby bylo jasno, že zedníci nás  teda nešetřili:o)) Kartony budeme asi vynášet do kontejneru na etapy, do žádného se to množství nevejde.
Nicméně důležité je to, že mi už nebude pršet do bytu! A to stojí za to!

Sýrové období

Sýr asi obsahuje něco, co uklidnuje. Jinak si neumím vysvětlit, proč mám na něj poslední dobou takovou chuť.
Takže včerejší večere byl hermelín zapečený v troubě na plátku listového těsta, které jsem potřela brusinkami. Na sýr jsem dala trochu strouhaných jablek a sekaných vlašáků.

 
Byla to velká dobrota, stejně tak i dnešní oběd - sýrová žemlovka.

 
 
Oba recepty jsem  někde viděla v časopise a jak je u mě zvykem, upravila jsem je k obrazu svému.
Hermelín  původně ležel na mangovém čatný a na něm byla čili paprička. Obojí momentálně v naší vísce nedostupné a navíc mě to nijak nelákalo.
A žemlovka byla popsaná jako toustový chléb sýry různého druhu, česnek, nějaké koření(nepamatuji si) a potřené máslem. Tak jsem dodržela ten chléb a různé druhy sýra. Tousták jsem pomáchala každý plátek v mléce tak, jako to dělám na normální žemlovku, akorát jsem ho nesladila, to dá rozum. Sýr jsem nasypala i navrch a zalila šlehačkou.A jelikož se snažím vyjít se svým žaludkem i bez prášků, česnekem jsem ho nedrážila. Asi za 15 minut je to v horkovzdušné troubě hototvé. Takže mé oblíbené rychlojídlo. Přidali jsme si k tomu tatarku, ale nemusí být, je to moc dobré i tak.
No a včera když už jsem měla to listové těsto, udělala jsem "šnečky", ty už jsem tady myslím ukazovala jednou, není to moc sladké a v podstatě zdravé(rozinky, ořechy), žádná kalorická bomba.

Vřele doporučuji vyzkoušet!

Dilema

Tak tohle všechno máme na autě v háji. Pneumatiky zcela nečekaně, jeli jsme do pneuservisu s tím, že patrně špatný ventilek, nebylo by to poprvé. Ejhle, on prasklý plášt.



A jelikož musí být pneu stejné, tak rovnou dvakrát prosím. Každej!

Přistartování to huhlá a skuhrá, mráz naší nejméně 4leté baterii nesvědčí. Na předním skle máme rýhy po stěračích(na dálnici se utrhla gumička a taťka stíral.....), do technické(začátek května) se bude muset též vyřešit a výfuk kompletně celý, o tom víme už nějakou dobu.

Tak co, koupit, nebo stčit auto ze stráně? :o))

Něco na zklidnění...

...i když jsem u toho leckdy pěkně vytočená! Málo mě bolí záda, tak jsem si pro zpestření koupila puzzle. Museli jsme přestěhovat půl obýváku abych měla kde "pracovat" a neseděla  přitom na zemi.

Prostě u toho ted trochu relaxuji, po třech nedělích práce s inventurou. Tuhle jsem utírala nádobí - příbory a počítala jsem je.Každej! Ale stává se mi to každý rok, takže nic nového.

Včera jsme to s kolegyní dorazily a už kolem 15hod. jsem byla doma. Ve vaně jsem strávila zbytek dne. Jednak abych smyla konečně tu špínu a prach z práce a druhak abych se rozmrazila. V práci bylo asi kolem 9stupnů.

Dneska jsem udělala akorát oběd , převlékla peřiny, utřela prach v ložnici, zalila kytky a víc nic. Ještě bych měla žehlit, už není kam prádlo dávat.

Ale to se teprve uvidí. Ted si dám dobrotu.

24. leden - Státní svátek SEK

Zasvěcení vědí, že je to už 9 let, co slavíme naše druhé narození.

A pro nezasvěcené - nemusíte vědět všechno. (od toho jsou tady jiní aby znali naše číslo bot a značku zubního kartáčku)

Takže Dášo, hezký svátek!!!

Budeme krmit ptactvo!

Tak letos poprvé se osmělili ptáčci a přiletěli taky k nám na dvorek. Začala jsem jim sypat alespon na parapet u okna, ale to ted díky sněhu nelze. Máme z nich radost, doposud sem nelítali patrně z obav před kočkama. Jsou tu kolem dokola takový nižší budovy na jejichž střechách polehávají kočky a kocouři všeho druhu. Ale letos jich nějak ubylo a tak asi nehrozí opeřencům takové nebezpečí.
Koupili jsme proto krmítko. Zítra ho snad Luboš někam umístí.

Návštěva

Tak jsme měli o víkendu návštěvu až ze Švýcarska.Aneb "jedli, pili, hodovali, dobrou vůli spolu měli..." Málem jsem si dala na dveře cedulku Obecní vývařovna a pekárna.
Ještě, že nemám myčku, jinak by se rozhodně zavařila.:o))
Nicméně jsme si to i hezky užili, poklábosili, zjistili, že německy opravdu nevíme  takřka nic, ale zasmáli jsme se. V sobotu jsme byli v Benešově v restauraci Toro/www.restauranttoro.cz/(to je jejich oblíbená), dokonce i v nově otevřené cukrárně, která patří též stejnému majiteli.

V přilehlém obchůdku mi René zakoupil chňapku (medvědici) a ozdobnou svíčku.

Tak si tady užili sněhu, protože ve Švýcarsku byli v té době naprosto bez sněhu.

M + M

Nedělní procházka

Kaktus

Můj vánoční kaktus letos hodně dlouho přemýšlel, zda budou Vánoce. A dlouho si myslel, že to snad ani nestojí za to. Přemlouvala jsem ho dlouho. Dokonce i vyhrožovala. Nakonec, snad aby se mě konečně zbavil, zvolil kompromis. Jedno poupě.
A když napadl sníh, tak se vylouplo. Zkrátka si asi myslí, že Vánoce mají být až ted. Bud se mu teprve ted líbí to počasí a nebo je víry pravoslavné a tudíž to má trošku posunuté. Nevím. Nicméně ho hýčkám a chválím a doufám, že příští rok.....

Dnešní realita

Tak i tak...

Včera byl den! "Za korunu drahá" jsem doma byla. V práci  to šlo, ale domů jsem přišla současně s Lubošem, udělala jsem jídlo(mimochodem moc dobré karbanátky - do mletého se dá měkký tvaroh, grilovací koření, cibule, hořčice, sůl a pepř, obaluje se v mouce), moc jsme si pochutnali, hlavně já, protože to bylo po 3 dnech normální jídlo.Měla jsem nějakou žaludeční chřipku. No a potom jsem spolu s manželem zalehla k televizi. Tak jak to běžně vůbec nedělám, na film vydržím koukat když se mi opravdu líbí a většinou až večer. Všechno je jednou porvé..... Tři filmy!!! Pak vykoupat a spát.
No a dneska jsem přišla v 17.hod. z práce(kolegyni jsem poslala už v 11.hodin domů aby vůbec dojela v té čině bezpečně), udělala jsem rychlojídlo na zítřek(zapečené kysané zelí s buřtem, zalité sladkou smetanou), zadělala na vdolky, umyla nádobí a šla jsem ven prohazovat sníh.

Normálně tohle není moje práce, většinou si to dělá Luboš sám, ale je v práci a podle posledního telefonátu dřív jak ve 4hod. ráno nedorazí, tak jsem mu to chtěla trochu prohrábnout aby se dostal autem vůbec domů. To jsem si dala, počítám, že zítra se nehnu a to jdu do práce:o( Myslím, že to může být tak 400m2. Dělala jsem to něco přes hodinu. Pak jsem upekla ty vdolky, myslím, že se povedly. Jsou z celozrnné mouky.

Ještě jsem se pokusila  vyfotit pro Ameriku kostelík v zimním obleku. Fotka je z okna a za tmy, takže nic moc.
Stále padá. Je to krása, ale bohužel i "krása". Děti mají jistě radost. Mělo to přijít na Vánoce, to by se nám víc líbilo.